Již v dávné minulosti alchymisté předpokládali, že vzduch obsahuje "elektriku". První odborné studie iontů začaly až na přelomu 19. a 20. století kdy bylo zjištěno, že v atmosféře existují částice, které nesou elektřinu. Tyto částice později pojmenoval britský vědec Faraday "vzdušné ionty". V řeckém významu slovo "ion" znamená "jít", nebo "putovat". Ionty jsou neviditelné částice, a to buď molekuly, nebo atomy, které nesou elektrický náboj. Pokud není počet protonů a elektronů stejný, iontové částice jsou buď kladně, nebo záporně nabité. Obecně řečeno, kladné ionty jsou škodlivé pro lidské tělo, zatímco záporné ionty jsou prospěšné. V běžné přírodě se hodnota zdravých prospěšných záporných iontů pohybuje v řádu 1.000 iontů/cm3, v blízkosti vodopádů je hodnota 4.000 iontů/cm3. Oproti tomu v některých prostorách, nejčastěji ve městech, se vyskytují záporné ionty ve velmi malých hodnotách, například v panelákových bytech, pasivních domech jsou reálné hodnoty 200-400 iontů/cm3
Ve stručnosti zde uvádíme přehled prokázaných vlastností kladných a
záporných iontů, podrobnosti se dozvíte na jakékoli webové stránce po
zadání textu do vyhledávače:
"zaporne ionty"
Kromě standardních postupů jako je přirozené větrání obytných místností se začaly objevovat nové postupy v oblasti používání přírodních materiálů, které dokáží zvýšit počet pozitivních záporných iontů bez použití ionizačních přístrojů. V dnešní době se již pomalu začíná objevovat na některých stavebních materiálech údaj o permitivitě materiálu, která vyjadřuje schopnost daného materiálu vytvářet pozitivní záporné ionty. Jak už tušíte, nejvíce permitivity mají přírodní materiály (dřevo, bavlna, mramor, hlína a nejméně materiály z umělé hmoty jako je PVC, polystyren, veškerá umělá vlákny).